Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Schengenské přísliby z perspektivy slovensko-ukrajinského pohraničí

Schengenské přísliby z perspektivy slovensko-ukrajinského pohraničí

7. 3. 08
Zdroj: migraceonline.cz
Země: Slovensko
Rozšiřování schengenského prostoru s sebou přináší také nové zkušenosti a očekávání obyvatel slovensko-ukrajinského pohraničí. Snaha o přiblížení místní perspektivy vychází z výzkumu a zkušeností autora a zároveň z odborných publikací a seminářů.

Nová schengenská hranice je na slovensko-ukrajinském úseku podle vyjádření slovenských politiků a pohraničních policistů v podstatě nepřekročitelná bez toho, aby vás zaznamenala sofistikovaná monitorovací technika nebo posilněné řady pohraniční policie. Na některých úsecích vás dokonce dostihne mobilní kamera umístěná na kolejnici. Jak Evropskou komisí, tak zástupci Rakouska a Česka kritizované slovenské instituce zodpovědné za monitoring a ostrahu vnější schengenské hranice - především Ministerstvo vnitra - se tak během několika měsíců chlubí rafinovaností, dosaženou při sledování hranic. „Teď se mohou inspirovat naopak druzí,“ pochvaloval si slovenský policista ze Sobranec kamery mizející za horizontem, schopné odlišit biopole člověka od vysoké a černé zvěře nic nedbající na výstražné nápisy a hraniční sloupy, nové jeepy a čtyřkolky, pohybová čidla, přístroje pro noční vidění nebo mobilní rentgeny.

Byla přijata tak sofistikovaná pravidla, že zvýšení nelegální migrace není možné, tvrdí slovenský premiér Fico, a jedním dechem dodává, že Schengen nemá znamenat novou železnou oponu na hranicích s Ukrajinou. Komisař Evropské unie pro rozšíření, Rehn, vloni varoval před budováním jiné opony, stříbrné, v narážce na rozdíly v životní úrovni a bohatství mezi členskými a některými sousedskými zeměmi EU. V této souvislosti Roman Špek, odstupující hlava ukrajinské mise při EU, vyjadřoval léta nespokojenost své země s Evropskou politikou sousedství (ENP), a přirovnání ke stříbrné oponě použil již v roce 2003, kdy varoval před její korozivzdorností ve srovnání s oponou železnou. Požadavky EU na zrušení ukrajinských víz pro své nové členy a přistoupení Ukrajiny k readmisní dohodě výměnou za uvolnění unijní vízové politiky (vícenásobná a bezplatná víza např. pro studenty, důchodce, novináře či podnikatele), nazval Špek přímo vydíráním. Ačkoliv se v současnosti ENP zdá býti vstřícnější - rozvoj sektorových dohod, černomořská spolupráce, upřesňování projektů -, pokud budou bezpečnostní hlediska převažovat nad ostatními, ekonomický rozvoj v pohraničí bude stagnovat. Regiony na slovensko-ukrajinské hranici patří k nejchudším ve svých zemích, a obtížně překročitelná hranice situaci neulehčí, což zřejmě povede jen k oslabení bezpečnosti a funkčnosti schengenského systému.

Z místní perspektivy

Rozšiřování schengenského prostoru přineslo změny a novinky také do slovenských pohraničních obcí. Vedle navýšení počtu pohraničních policistů, teoreticky jednoho na sto metrů, častějších kontrol místních obyvatel na vyspravených přístupových silnicích, štěkotu psů a rachotu hlídkujícího vrtulníku, přibyly v obcích i kamerové systémy. Ty však v současnosti zůstávají „slepé“, neboť náklady na veřejné osvětlení, které by jim v noci dalo prozřít, nejsou obce s to pokrýt. A počáteční podpora ministerstva vnitra rychle pohasla, dozvídám se na obecním úřadu v nejvýchodnější slovenské obci. Kamery, které měly pomoci s prevencí drobné kriminality, případně posloužit policistům k zmapování pohybu zadržených osob, jsou v noci nevyužitelné. Ale kam nedohlédne oko velkého bratra, lze nastrčit alespoň ucho, a tak si místní často pochvalují zlepšený mobilní signál.

Vedle dramatických a smutných příběhů migrantů, kteří přechod zelené hranice zaplatí životem (v nejvýchodnější slovenské obci mi příležitostný hrobník vyprávěl o třech nedávných tragédiích; navíc za hřebenem, na polské straně, přechod hor nepřežily minulý rok tři děti) a na jejichž poslední cestě se podílejí příslušné katastrální obce, jsou tu i další aspekty existence hranic a jejich překračování. Vedle toho, že některé obce zůstávají na periférii odříznuté geografickými a politickými bariérami, léta zanedbávané s nedostatečnou kompenzací za takovou polohu, jiné obce jsou zatíženy provozem, znečištěním, stínovou ekonomikou, případně poničenou úrodou způsobenou převaděči, migranty a pohraniční policií. Ve slovenské obci Ubľa nedaleko hraničního přechodu, otevřeného v roce 1995, například nikdy nebyla uvedena do provozu již postavená čerpací stanice. Ta nemohla konkurovat několikrát levnějšímu palivu na ukrajinské straně, kde byly postaveny stanice dvě. V Ubľe přistoupili s rezervou i k instalaci kamerového systému a vyčkávají na podporu na provoz veřejného osvětlení. Na druhou stranu otevření nového přechodu znamenalo možnost cestování za levnějším zbožím a snazší kontakt s příbuznými a známými za hranicí. Novela celního zákona však nákupy obyvatel slovenského pohraničí omezuje. Od avizovaného malého pohraničního styku místní starostka očekává zlepšení obchodu a spolupráce s ukrajinskými sousedy. Doslova oprášila dlouho odložené desky s partnerskou smlouvou o spolupráci se sousední ukrajinskou obcí. Připomněla zároveň řadu problémů vážících se například k vymezení zodpovědnosti za společně realizovaný projekt.

Překračování hranic

Monitoring překračování slovensko-ukrajinských hranic realizovaný pod vedením J. Buzalky a V. Benče na největším přechodu Vyšné Nemecké-Užhorod, vypíchl další problémy, například fronty na hranicích, zdlouhavé odbavovací procedury, nedostatečnou infrastrukturu v okolí, ponižování cestujících, nedostatečnou koordinaci mezi slovenskými a ukrajinskými úředníky, korupci. Po svých mnohanásobných zkušenostech s překračováním této hranice mohu zmíněná zjištění pouze potvrdit a demonstrovat na pokusu o překročení hraničního přechodu na kole. Bezděčně jsem přibrzdil u prvního pohraničníka, pokynul hlavou a lehce šlápl zase do pedálů. „Kampak, kampak,“ slyším vzápětí. „Ale, na výlet, na Slovensko.“ „Pěšáci a cyklisti teďka nemůžou,“ dozvídám se. „Slováci dělaj rekonstrukci.“ Nepomohly ani mé námitky, že ji již dokončili. Nedalo mi to, a napsal jsem také slovenským ochráncům hranice. Během několika dní dorazila zdvořilá odpověď, která odpovědnost za omezení pohybu chodců a cyklistů připisovala rekonstrukci na ukrajinské straně. Alespoň mě nasměrovali na nejbližší vhodný přechod. Jeho jméno však dokonale popletli a vytvořili nové, spojením jmen dvou dalších.

Vedle „spropitného“, inkasovaného celníky za přimhouřené oko nebo jen rychlejší odbavení, existuje organizovaná síť převaděčů a pašeráků napojených i na státní úředníky. Pověstnou špičkou ledovce bylo odhalení miliónových podvodů při dovozu aut na ukrajinské straně. Celníci si žijí Vot tak, komentuje bývalý pašerák Voloďa jejich dobré příjmy, a sám po zkušenostech na špatně placeném místě ve státní správě chce zamířit právě do služeb celnice.

Nové přechody?

V nejbližších letech se na slovensko-ukrajinské hranici očekává otevření nového automobilového hraničního přechodu u Čierné nad Tisou, vedle již existujícího železničního. S výjimkou přechodu u obce Ubľa budou zbývající čtyři soustředěny v jižní, rovinaté části hranice. Snahy o vybudování alespoň turistického přechodu v severní části hranice nejsou prioritou. Sobranecký policista jako argumenty uvádí ekonomickou a administrativní náročnost, malý počet obyvatel regionu, využití přechodu k převážně nákupním „výpadům“, bezpečnostní hledisko, případně údajný nezájem ukrajinské strany, která má mít sama nadmíru starostí s reorganizací pohraniční služby. Agentura regionálního rozvoje ve Snině, usilující o otevření přechodu Ulič-Zábriď v severní části slovensko-ukrajinské hranice, zpracovává projekt k tomuto záměru. Její představitel argumenty o bezpečnostním a administrativním hledisku považuje za neudržitelné, vzhledem k obrovským prostředkům vynakládaným na zabezpečení hranice. Důraz na bezpečnost by neměl bránit běžným vztahům.

Očekávání v pohraničních obcích zůstávají nenaplněna. Podobné vyhlídky má i projekt přechodu na nedaleké ukrajinsko-polské hranici, který by přispěl k propojení tří národních přírodních parků (bieszczadského - Polsko, užanského - Ukrajina a poloninského - Slovensko). K zamítavým argumentům z polské strany se, vedle nedostatku politické vůle, připojuje i hledisko ochrany přírody. Podle zástupce ukrajinského přírodního parku není polský důraz, kladený na ochranu jádrové zóny, zcela korektní.

Ve výše zmiňovaných argumentech lze zaznamenat jistý rozpor, týkající se prezentace zabezpečení hranice a přechodů, a zároveň obavy z pohybu lidí, především v severním, hůře kontrolovatelném úseku hranice. Zdá se tedy, že důvěra v technologickou vyspělost a personální profesionalitu je doprovázena pochybnostmi. I zde zůstává mnoho zodpovědnosti na lidech, a pokušení předkládaná převaděči nebo pašeráky jsou velká.

Malý pohraniční styk

Podpora nových přechodů se stává součástí místní politiky i na ukrajinské straně, kde dochází k rozčarování a obavám z nové vízové politiky, která je hlavním tématem spojovaným s rozšířením schengenského systému v médiích. K tomu přispěla i neustále se měnící a nejasná pravidla pro překračování hranic a vydávání víz ze strany zemí EU včetně Slovenska. Proto již v minulém roce došlo k blokádě přechodu Ubľa-Malyj Bereznyj z ukrajinské strany. Situaci neulehčilo ani stále odkládané přijetí dohody o malém pohraničním styku, který by měl být uveden k životu do poloviny roku 2008. Ovšem pouze ve velice restriktivní verzi, značně zužující okruh obyvatel pohraničí, kteří ho budou moci využít pouze na základě sociálně-příbuzenských vazeb. V návrhu smlouvy se píše o sociálních a kulturních, případně opodstatněných rodinných a obchodních důvodech. Slovenské ministerstvo vnitra předpokládá, že vydá pouze 15 000 povolení ročně. Blokády hranic a jednání o malém pohraničním styku jsou nyní žhavým tématem také v polsko-ukrajinských vztazích.

Stínová ekonomika

Zmiňovaný monitoring J. Buzalky, V. Benče a jejich spolupracovníků také naznačil, že nadpoloviční část cestujících překračujících hranice žije ve vzdálenosti menší než 50 kilometrů od ní. Téměř polovina všech cestujících opakuje výjezdy jednou týdně a častěji, především za nákupy cigaret a alkoholu či kvůli převozu benzínu. Některé skupiny pendlerů, překračujících hranice i několikrát denně, pak požívají zvláštních výsad. Především z ukrajinské strany mohou po smluveném manévru nechat za sebou ostatní ve frontě. Mezi cestujícími mají převahu občané Slovenska, osvobození od víz. Na hraničním přechodu pro pěší v Slemencích přecházejí výhradně výše zmínění. Podle odhadu F. Šándora z Karpatského centra polingových výzkumů, si až 70 tisíc Zakarpatců přivydělává příhraničním pašováním. Několikanásobně více pracuje v zahraničí. Jestliže pašování je možné vnímat jako určitou alternativu sociální politiky, je třeba se také zamýšlet nad dopady jeho omezení bez následné možnosti zaměstnání. Menší skupinu tvoří lidé zapojení do převaděčství, kterému bude možné čelit pouze spoluprací příslušných slovenských a ukrajinských institucí.

Závěr

Rozšíření Schengenu je v ukrajinském pohraničí často vnímáno především jako vytváření nových bariér ve srovnání s minulou dekádou, doprovázené nespravedlností v přesunu lidí a zboží. Ukrajinští občané nejsou spokojeni s jednostrannou vízovou povinností a cenou za víza, která si často musí vystát v mnohahodinových frontách. Výjimkou nejsou ani výzvy k zavedení odvetných vízových a celních opatření z ukrajinské strany. Lze postřehnout snahu obyvatel pohraničí vymezit se k nově vyžadovaným procedurám a bezpečnostním opatřením, která jsou demonstrací technologické a politické převahy EU. Taková situace zároveň může přispívat k pocitům méněcennosti, ukrajinských, ale i slovenských občanů v pohraničí, které mohou být kompenzovány realizovaným nebo jen zamýšleným obcházením restrikcí. „Naši vždycky něco vymyslí nebo zaplatí,“ ujišťuje mě bývalý pašerák Voloďa z Užhorodu. Jeho kamarád mi nabízí „ukázkovou“ cestu přes hranice, aniž budeme zaznamenáni (statistiky Ministerstva vnitra SR vykazují v roce 2007 pokles zadržených migrantů - od vstupu do EU klesající trend, a nárůst přistižených převaděčů na slovensko-ukrajinské hranici, což může naznačovat ztíženou průchodnost hranice zelené). „Není taková technika, aby se nedala přelstít,“ říká také obyvatel slovenských Slemenců novinářům. Výtvarník Saša z Užhorodu by se jel podívat do Medzilaborců na Warhola nebo do Prahy, ale za jakou cenu? Ani Juru z pohraniční ukrajinské obce neláká podstoupit kvůli vízovému maratonu školení o nových energetických technologiích za hranicí. Užhorodský politolog Ruslan sice mohl odjet na konferenci do Prešova, ale až po zásahu konzula. Po Ivanovi z buddhistické komunity chtěli na jedné ambasádě slyšet modlitbu, jako důkaz jeho konfese.

Existence hranic spojená s možnostmi stínové ekonomiky a omezením pohybu se stává v pohraničí předmětem morálních hodnocení. Jedni se na obávanou a těžko čitelnou situaci, spojenou s rozšířením schengenského prostoru, snažili připravit včasným získáním víz. Druzí kritizují drakonické tresty za pašování, které mnohým uzavřely vstup na Slovensko a pravděpodobně do celého schengenského prostoru na mnoho let. Mladý učitel historie Miro z ukrajinského pohraničí kritizuje vízovou a celní politiku EU a Slovenska: „Teď si Slováci mění pravidla, jak se jim zachce“ a přidává historickou reminiscenci, že to byla Ukrajina, kdo je živil ve 20. letech. Zároveň kritizuje dopady pašování a převaděčství na postoje a hodnoty některých žáků, pro něž se stávají autoritou rychle vydělané peníze, někdy zvané i krvavé (narážka na oběti převaděčství či převaděčů). „Bylo by lepší, kdyby tu hranici zavřeli úplně,“ nabízí Miro ironicky řešení. Jiní na snahu překračovat schengenské hranice rezignují zcela.




czechmade_logo_clanky.JPG

Článek vznikl v rámci projektu "Czech Made?" Multikulturního centra Praha za podpory Evropské komise.





Literatura a zdroje

BBC (3.9.2007). „EU meets all its close neighbours”, dostupné na news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6976690.stm.

Benč, V. (ed.). (2006). „Slovensko-ukrajinská cezhraničná spolupráca: analýza problémov a stratégia rozvoja“. Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku.

Benč, V. , Buzalka, J. (2007). „EU Border Monitoring: Slovak – Ukrainian Border. Vyšné Nemecké/Uzhgorod and Veľké Slemence/Mali Selmenci“. The Research Center of the Slovak Foreign Policy Association, Bratislava and Prešov, Slovakia.

Čaněk, M. (26.9.2007). „Rozšíření schengenského prostoru a možné dopady na vízový režim vůči občanům Ukrajiny. Komparativní analýza české a polské vízové a konzulární praxe“, migraceonline.cz, dostupné na www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2041420.

Gazeta Wyborcza (15. 9. 2007). „Szli do raju“, dostupné na www.gazetawyborcza.pl/1,82709,4490720.html.

Mission of Ukraine to EC (13.2. 2003). „Speech of Mr. Shpek, Ambassador, Head of the Mission of Ukraine to the EU at the joint meeting of the European Parliament's delegations for relations with Ukraine, Moldova, Belarus and Russia“, dostupné na www.ukraine-eu.mfa.gov.ua/eu/en/publication/content/2061.htm.

Návrh na uzavretie Zmluvy medzi Slovenskou republikou a Ukrajinou o malom pohraničnom styku, dostupné na www.minv.sk/pk/.

Partnerstvá pre SR-UKR cezhraničnú spoluprácu. Medzinárodný slovensko-ukrajinský seminár. Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku, 22.-23. 11. 2007, Prešov.

Pravda (13.12.2006). „Češi nepočkají so Schengenem na SR“, dostupné na spravy.pravda.sk/cesi-nepockaju-so-schengenom-na-sr-dr7-/sk_eu.asp?c=A061213_073221_sk_eu_p17.

Підготовка нових членів ЄС - країн-сусідів України до вступу в Шенген: виклики для України. міжнародний "круглий стіл" експертів . Регіональний філіал Національного інституту стратегічних досліджень в м. Ужгороді, 26.2.2007.

Малий прикордонний рух, відповідь на виклики Шенгену. Міжнародний "круглий стіл" експертів. Регіональний філіал Національного інституту стратегічних досліджень в м. Ужгороді, 18.10.2007

Radio Free Europe (20.3. 2006). „EU: Rome Treaty Anniversary Nears As Officials Debate Bloc's Frontiers”, dostupné na www.rferl.org/features/features_Article.aspx?m=03&y=2007&id=EFC86490-03D1-4446-A778-F9126ECFD70D.

Ročenka Hraničnej a cudzineckej Polície SK, dostupné na www.minv.sk/uhcp/2007/doc/rocenky/2007-rocenka-uhcp-sk.pdf.

SME (20.12.2007). „Na východnej hranici sa nezmení nič“, dostupné na www.sme.sk/c/3644837/Na-vychodnej-hranici-sa-nezmeni-nic.html.

SME (28.2.2008). „V pohraničí cítia diskrimináciu“, dostupné na www.sme.sk/c/3751810/V-pohranici-citia-diskriminaciu.html.

SME (7. 2. 2008). „Ukrajina a Slovensko si určia maximálnu dĺžku pobytu v malom pohraničnom styku“, dostupné na www.sme.sk/c/3717639/Ukrajina-a-Slovensko-si-urcia-maximalnu-dlzku-pobytu-v-malom-pohranicnom-styku.html.

Vyšehradské krajiny na ceste do Schengenu (2005). Inštitút pre verejné otázky, Varšava. Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku, Bratislava.

Petr Balcar
Autor v minulém roce často pobýval v ukrajinsko-slovenském pohraničí, kde se v rámci doktorského studia na Fakultě sociálních věd UK věnuje etnografickému výzkumu dopadů rozšíření schengenského prostoru.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect