Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Zákony pro cizince - podnikatele

Zákony pro cizince - podnikatele

Pavel Čižinský, odborný pracovník Poradny pro občanství, občanská a lidská práva se specializací na mezinárodní migraci, se ve svém článku Zákony pro cizince - podnikatele zabývá přístupem cizinců k podnikání v České republice. Autor podotýká, že cizincům, kteří nemají v ČR povolen trvalý pobyt nebo jim nebyl udělen azyl, jsou do cesty stavěny významné překážky. Pavel Čižinský si ve svém článku všímá jak nekoordinovaného postupu českých úřadů (zejména Živnostenského úřadu a Cizinecké policie), tak praktických znevýhodnění zahraničních podnikatelů v ČR oproti českým občanům (např. nemožnost zúčastnit se veřejného zdravotního pojištění).
Závěrem autor nicméně poznamenává, že přes zřejmé legislativní paradoxy a nekoordinovanost českých úřadů, je pro cizince snadnější získat vízum za účelem podnikání než pracovní povolení.

 

Podnikat je v ČR možné buď jako

  • fyzická osoba, tedy jako živnostník, což je upraveno především zákonem č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání,

  • anebo prostřednictvím právnických osob a obchodních společností, o čemž pojednává obchodní zákoník ( zákon č. 513/1991 Sb.).

V přístupu k podnikání jsou cizincům, kteří nemají v ČR povolen trvalý pobyt nebo udělen azyl, do cesty stavěny významné překážky.

Bludný kruh

Chce-li cizinec provozovat na území ČR živnost, musí mít kromě živnostenského oprávnění i povolení k pobytu. Zde se ovšem cizinec dostává do bludného kruhu mezi živnostenským úřadem, který požaduje předložení víza za účelem podnikání, aby mohl cizinci vydat živnostenský list, na jedné straně a mezi cizineckou policií na straně druhé, která odmítá vydat vízum než cizinec doloží účel pobytu předložením živnostenského oprávnění.

Tento konflikt, který vyplývá z nedostatečné právní úpravy, řeší nyní praxe následovně: cizinec požádá nejprve živnostenský úřad o vydání živnostenského listu, popř. koncesní listiny. Splní všechny podmínky (jako čeští občané) včetně předložení výpisu z rejstříku trestů ze svého státu a ze států, kde se během posledních 3 let zdržoval déle než 3 měsíce. Nesplní ale tu jedinou podmínku, kterou splnit nemůže, totiž přeložení víza. Živnostenský úřad jej tedy písemně vyzve, aby k ohlášení živnosti doplnil i doklad o pobytu podle § 46 odst.1 písm. c živnostenského zákona. Tuto výzvu k doplnění řízení o vydání živnostenského oprávnění pak cizinecká policie uznává jako doklad potvrzující účel pobytu na území podle § 31 odst. 1 pism. b cizineckého zákona, udělí cizinci vízum, které pak cizinec může předložit živnostenskému úřadu. Je zjevné, že taková právní úprava, pozdvihující improvizaci na pravidlo, je technicky velmi nešikovná a obsahově nedůstojná.

Chceš podnikat? Zapiš se!

Jasně diskriminačním znevýhodněním je § 21 odst. 4 obchodního zákoníku, dle kterého oprávnění podnikat vzniká cizincům až dnem zápisu do obchodního rejstříku, přičemž návrh na zápis musí podat sám cizinec, a to do 90 dnů od doručení živnostenského listu, jinak jeho platnost zaniká.

Čeští živnostníci se naproti tomu do obchodního rejstříku musí zapsat povinně, jen pokud výše jejich příjmů přesáhne 120 000 000 Kč nebo pokud provozují živnost průmyslovým způsobem, nebo se zapíší na vlastní žádost.

Povinné zapisování všech cizinců-živnostníků do obchodního rejstříku je administrativní překážkou pro jejich podnikání, jedná se o nesnadnou, finančně nákladnou a dlouhotrvající záležitost; cizinci si často stěžují na pomalost a korupční prostředí rejstříkových soudů. Cizinec po celou dobu čekání na zápis nemůže podnikat, a je tak znevýhodněn vůči českým osobám, kterým vzniká oprávnění podnikat již dnem ohlášení. Všechny údaje, které obsahuje obchodní rejstřík, lze ale nalézt i v živnostenském rejstříku, který podle § 60 živnostenského zákona vedou živnostenské úřady.

Živnostenský rejstřík je rovněž veřejným seznamem a je nyní dostupný i na internetu na stránce www.rzp.mpo.cz, přičemž u každé osoby je odkaz na údaje, které o této osobě vede obchodní rejstřík, čímž se dublování údajů obou těchto rejstříků stává ještě evidentnějším.

Obchodní společnosti

Co se týče cizinců, kteří v ČR chtějí působit v obchodních společnostech (jednatelé, členové představenstev atd.), potřebují dle § 30/3 obchodního zákoníku zahraniční fyzické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku jako osoby oprávněné jednat jménem podnikatele, rovněž povolení k pobytu. Tato podmínka bývala paradoxně největším problémem pro cizince, kteří si chtěli v ČR koupit nemovitost, což jim ale devizový zákon zakazoval.

Toto se obcházelo a nadále i obchází tak, že dotyčný cizinec si v ČR založil společnost s ručením omezeným. To není problém, ale cizinec si musel vyřídit povolení k pobytu, aby mohl být do obchodního rejstříku zapsán jako jednatel své společnosti. Současná praxe cizinecké policie při udělování víz za účelem účasti v právnických osobách je údajně vcelku benevolentní.

Sankce a znevýhodnění

Cizinci, kteří v ČR podnikají, se nemohou účastnit veřejného zdravotního pojištění (zaměstnaní cizinci jsou automaticky účastníky). Těmto cizincům je určeno tzv. smluvní pojištění, na něž má monopol Všeobecná zdravotní pojišťovna, za které se platí výrazně vyšší pojistné (hrazené někdy na měsíce dopředu), pojistné nezávisí na výši příjmu, ale jen na věku a pohlaví cizince a pojišťovna nemá povinnost cizince pojistit, pokud by to pro ni bylo komerčně nevýhodné. Mnoho cizinců v ČR není pojištěno vůbec a řada dalších se prokazuje kartičkami pochybných nebo i již zkrachovalých pojišťoven ze svých domovských států. Vízum za účelem podnikání je oproti pracovnímu povolení pro cizince snazší získat, stačí doložit pouze prostředky k pobytu na území v požadované výši. Mnoho cizinců proto pracuje v ČR na živnostenské listy, ačkoli de facto vykonávají závislou činnost, která by měla být zaměstnáním (tzv. Schwarz-systém), což je zákonem o zaměstnanosti zakázáno. V případě odhalení pak cizinci i zaměstnavateli hrozí postihy za nelegální zaměstnávání cizinců.

Podnikání cizinců je se zaměstnáváním cizinců velmi propojené; jedná se o dvě možné brány k životu ve vysněné zemi a pokud cizinec nezíská pracovní povolení, snaží se často dosáhnout stejného cíle prostřednictvím víza za účelem podnikání.

Pavel Čižinský

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva

Pavel Čižinský
Mgr. Pavel Čižinský, právník a politolog, v současné době působí jako advokát v Praze, specializuje se též na migrační právo, úzce spolupracuje s nevládní organizací Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva a s některými dalšími organizacemi. Je členem Výboru pro práva cizinců při Radě vlády ČR pro lidská práva.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect