Od června 2008 do ledna 2009 se žádosti o dlouhodobé vízum na lvovském konzulátu podávaly po telefonickém objednání přes call centrum. Způsob fungování call centra byl od počátku kritizován a jeho provoz byl doprovázen podezřením z korupce. Jedním z dopadů několikaměsíční existence call centra byla žaloba, kterou na český stát podalo 161 ukrajinských žadatelů o pracovní vízum. Význam a účel žaloby... >>

Lvovský konzulát v roce 2008 přijímal nejvíce žádostí o dlouhodobá víza ze všech českých zastupitelských úřadů na světě a až donedávna se mluvilo o jeho soustavném přetížení - dlouhé fronty, korupce, zprostředkovatelé, prodej míst ve frontě. V současnosti je před českým konzulátem poměrně klid, což je spojeno zejména se značným omezením přijímání žádostí o dlouhodobá víza a systémem registrace pro... >>

Česká ambasáda v Ulánbátaru byla před svým dočasným uzavřením v dubnu 2009 „proslavena“ dlouhými frontami žadatelů o vízum a nepříliš transparentním fungováním. K problematice zprostředkovatelských agentur a otázkám činnosti tohoto úřadu, systému přijímání žádostí a počtu vydaných víz se ne/vyjadřují pracovníci této ambasády, velvyslanec Václav Jílek a konzul David Hrdoušek. >>

Ariunaa (30 let) přijela za prací do České republiky ze severozápadního Mongolska v roce 2007. Rozhovor zachycuje situaci na české ambasádě v Ulánbátaru v době, kdy Ariunaa z Mongolska odcházela (2007), a soustředí se na roli zprostředkovatelských agentur jak při vyřizování víza do České republiky, tak při zajišťování zaměstnání. Ariunaa má v Mongolsku desetiletou dceru a přestože životu v České r... >>

Rozhovor popisuje začínající projekt Dobrovolné návraty cizinců v nelegálním postavení, který navazuje na již probíhající projekt Dobrovolné návraty cizinců. Mimo podmínky a fungování nového projektu rozhovor přibližuje i přístup Ministerstva vnitra k migrantům, kteří nemají oprávnění k pobytu. >>

Prestižní prémie Otto Wichterleho vědcům do 35 let v ČR se udílela už poosmé. Letos ji získala i mladá ukrajinská vědkyně Viktoriya Poterya. Krátký článek založený na rozhovoru přibližuje její cestu do České republiky. >>

Rozhovor o tom, jaká je současná situace mongolských migrantů na Plzeňsku a jak se z operní zpěvačky stala tlumočnice. >>

Ukrajinka Marina (40 let) přijela do České republiky z Ukrajiny v devadesátých letech. Ve svém vyprávění charakterizuje toto období jako čas volnosti, kdy nebylo třeba žádat o pracovní povolení, člověk jen přijel a často načerno našel práci. V současnosti už je situace jiná. Paní Marina má pracovní povolení, platí daně i pojištění, přesto se ji pořád práce v ČR vyplatí. Její příběh se liší od zku... >>

Ariunjurgal Dashnyam pochází z Mongolska. Před čtyřma lety založila v Plzni Česko-mongolskou společnost, která mimo jiné poskytuje právní a jiné poradenství a také pomoc v nouzi. Rozhovor se věnuje současným problémům mongolské komunity v době hromadného propouštění agenturních zaměstnanců, činnosti zmíněného občanského sdružení či úloze neziskových organizací ve vztahu k migrantům. Rozhovor se od... >>